Brexit

Tento termín je čím dál tím více omílán v mediích a s postupem času se z této události, která jistě ovlivní celou Evropu, stává velmi zajímavá show. Vše začalo referendem o brexit 23. června 2016. Nemá význam popisovat události, které nastaly od již proběhlého referenda, protože nastalo mnoho zvratů. Velká Británie již od Referenda vystřídala 3 premiéry. David Cameron, který odstoupil téměř ihned po výsledcích referenda, byl prvním z nich. Následovala “neúspěšná” Theresa May, která se snažila vyjednat dohodu s EU. I přes několik pokusů však neuspěla, a tak byla nucena svoji funkci v úřadu opustit. Na její místo se v nedávné době dostal Boris Johnson, který má samozřejmě stejný úkol jako měla Mayová. Johnsonův postoj byl však od začátku jiný, a to sice takový, že Velká Británie vystoupí z EU i za cenu tvrdého brexitu. To se samozřejmě nelíbilo mnohem lidem, zejména tedy představitelům opozičních vládních stran, které současně vidí příležitost získat si na svou stranu přízeň voličů, kteří jsou proti brexitu. Tím se celá záležitost pro současného premiéra zkomplikovala, protože díky opozičním tlakům byl tři týdně zpět přijat zákon, který Británii znemožňuje opustit EU bez dohody. Minimálně dohody týkající se irských hranic.

Je evidentní, že zvratů v tomto politickém maratonu nastalo již několik a bezpochyby nás ještě další čekají. Ten poslední, z našeho pohledu velmi zásadní je, že do 19. října 2019 opět vláda Velké Británie nestihla sjednat kompletní domluvu s EU. Britský parlament se na jednu stranu vyslovil pro návrh brexitové dohody, kterou v minulých dnech dojednal premiér Johnson. Na druhou stranu však neschválil plán rychlé implementace této dohody. Vypadá to tedy, že vystoupení z Unie k 31.10. se nestihne a bude muset dojít k menšímu či většímu odložení. Boris Johnson byl tedy nucen odeslat dopis s žádostí o odklad Brexitu o další tři měsíce.

Nyní je aktuální situace taková, že britský parlament přijal návrh na vystoupení z EU, ale odmítl plán pro postup při jeho schvalování. Další tah je nyní na straně EU. Pokud Británii potvrdí odložení brexitu, hrozí předčasné volby. Dolní sněmovna britského parlamentu přijala Johnsonův plán na vystoupení z EU většinou 329 hlasů. Vzápětí ale odmítla jeho návrh na schvalování celé dohody, a to zejména proto, že by na celý proces měli poslanci pouze tři dny. To jinými slovy znamená, že se brexit do konce tohoto měsíce nestihne a celá situace se nyní opět trochu komplikuje. Míč je nyní na straně EU, kde má na stole žádost premiéra o prodloužení termínu pro vyjednávání do konce letošního ledna. Johnson ale zároveň tuto žádost v druhém dopise popřel a také včera zdůraznil, že pokud EU prvnímu dopisu vyhoví, vyvolá v zemi předčasné volby. Je ale zatím velmi nejisté, jak se zachová v případě, že EU udělí Británii kratší odložení. Investoři i Velká Británie nyní čekají na odpověď EU, která bude pro další dění v Británii klíčová.